Starověký Egypt
Egyptská civilizace je opředena mnoha dodnes neobjasněnými rituály a činnostmi, které vesměs souvisely s uctíváním božstev. V jistých kruzích panuje i názor, že to byli potomci mimozemských civilizací a po určitou dobu si někteří lidé uchovali své mimořádné schopnosti. Každopádně měli tehdy po generace lidé blíž k nebesům a svému božstvu se chtěli také přiblížit.
Již 3 tisíce let před naším letopočtem se líčily nejen ženy, ale i muži a děti. Denně si obličej potírali výživnými olejovými maskami, které zároveň hydratovaly pleť a také ji chránily před ostrým sluncem. Egypťané nejvíce dbali na zvýraznění okolí očí. Víčka pokrývali malachitovou zelení, světle modrou a černou barvou, přičemž se nejvíce malovaly silné černé linky pod očima, kolem obočí a směrem k ušním lalůčkům. V té době již lidé měli první zkušenosti s henou a s ní si barvili i nehty, vlasy, zápěstí, kotníky a nárty na nohou.
Řecko a Řím
Starověk v Řecku a Římě měl ale odlišnou podobu, než v Egyptě. Především se líčily pouze ženy, které se tímto způsobem snažily ztělesnit bohyni krásy a lásky Afrodité. Tmavou pleť se snažily pokrýt světlým pudrem, zvýrazňovaly si obočí a spojovaly je tahem linky v jeden celek. V té době již ženy nosily příčesky a vlasy byly převázány stuhou. Rty si ženy barvily rostlinným pigmentem se včelím voskem a k očním stínům se využívalo černé uhlí. Velmi častým jevem bylo barvení vlasů do červených odstínů.
Evropa
Civilizace v Evropě nepoužívala líčidel, teprve v době renesance se v Evropě objevila první líčidla, častokrát jako kořist z orientu. Líčila se však jen nejbohatší šlechta a teprve v době vrcholného baroka se začala vyrábět kosmetika, kterou si mohla dovolit i nižší šlechta. První klasický make-up je znám z 18. století, jistě dobře znáte madame Pompadour s růženci ve tvářích, které byly symbolem vznešenosti a bohatství. Některé ženy na vesnicích se však líčily po svém, často si vytvářely řasenky ze směsi bezinkových plodů, ricinového oleje a dřevitého popela.